Únor 2015

Jak dlouho trvá mrknutí lidského oka?

28. února 2015 v 7:59 | Niky |  Co vás zajímá ....?

Jak dlouho trvá mrknutí lidského oka?

Asi 1/5 sekundy.
Za minutu mrkne normální člověk asi 15 - 20krát, což tedy představuje asi 10% z našeho bdělého stavu.



Pláštník malý

27. února 2015 v 5:26 | Niky |  Zvířata info

Pláštník malý

Patří mezi Chudozubí - Pásovci.
Je nejmenší druh z pásovců, dorůstá do 15 až 17 cm a váží 0,1 kg.
Hlavním poznávacím znamením je krunýř složený z chitinových destiček (šupin) převážně okrouhlého tvaru spojených pružnou kůži většinou porostlou tvrdými chlupy.
Kostra je velice pevně stavěná, první dva krční obratle srostly a žebra a pánev jsou velmi silné.




Proč máme husí kůži?

25. února 2015 v 6:03 | Niky |  Co vás zajímá ....?

Proč máme husí kůži?

Tyto vystouplé pupínky se objeví nejčastěji ve chvílích, kdy jsme vystaveni nízké teplotě.
Zároveň se napřímí chlupy, což vytvoří větší izolační vrstvu a tělo se tak brání chladu..
Husí kůže se však objevuje i při silném emocionálním zážitku.
Při strachu, radosti, nostalgickém smutku, poslechu krásné hudby.
Je to důsledkem uvolnění adrenalinu v našem těle.

Může s tím souviset i zvýšení krevního tlaku, šimrání v žaludku a pocení rukou.


Návštěvnost (16.02. 2015 - 22.02. 2015)

24. února 2015 v 18:45 | Niky
Návštěvnost za minulý týden (16.02. 2015 - 22.02. 2015) je:

Pondělí - 37
Úterý - 34
Středa - 49
Čtvrtek - 35
Pátek - 53
Sobota - 40
Neděle - 36

Celkem = 284


Mnohokrát vám děkuji :D


Kočka plavá

23. února 2015 v 5:34 | Niky |  Zvířata info

Kočka plavá

Kočka plavá nebo kočka divoká plavá je poddruh kočky divoké.
Spolu s kočkou stepní je považována za předchůdce kočky domácí.
Její domovinou je Afrika. Chovali ji již obyvatelé starého Egypta jako užitečné zvíře asi před 4000 lety.

S této kočky se vyvinula kočka domací, né jak si někodo milně myslí že s kočky divoké!






Linsang skvrnitý

22. února 2015 v 5:26 | Niky |  Zvířata info

Linsang skvrnitý

Tato štíhlá šelmička se pohybuje ve větvích stromů hladce jako rtuť a s neuvěřitelným půvabem a čilostí.
Linsang skvrnitý využívá zatažitelné drápy k přidržování a ocas k udržování rovnováhy a jako brzdu při šplhání.
Žije samotářsky a objevuje se hlavně v noci, má velké oči, přizpůsobené k nočnímu vidění.
Tmavé skvrny na oranžové srsti a pruhovaný ocas ji dobře maskují. Sestupuje i na zem, ale hlavně šplhá po stromech a když spí, ovíjí si ocas kolem těla.
Linsang skvrnitý se plíží ke kořisti a zabíjí ji kousnutím do týla.
Délka těla se u dospělých jedinců pohybuje v rozmezí 37-43 centimetrů, délka ocasu 30-36 centimetrů, hmotnost se pohybuje od 500 až do 800 gramů.
Linsang skvrnitý obývá ve volné přírodě jižní a jihovýchodní Asii; konkrétně horské lesy a křoviny, ale i porosty na nižších kopcích.

Samec linsanga je dvakrát větší než samice. Zajímavé je, že nevydává typický silný pach jako jiné cibetky.


Jak dýchá mravenec, rak, želva a žížala?

21. února 2015 v 8:37 | Niky |  Co vás zajímá ....?

Jak dýchá mravenec, rak, želva a žížala?

  • Mravenci dýchají pomocí vzdušnic, několika párů chitinových trubiček umístěných v hrudi a v zadečku.
  • Rak dýchá pomocí žaber.
  • Želvy, které se řadí mezi plazy, mají velké houbovité plíce.
Ty jsou umístěny pod karapaxem (hřbetním krunýřem) želvy.
Přesnější umístění se liší podle druhu želv.
Krunýř nedovoluje expanzi plic při nádechu, proto ventilace plic probíhá díky dvěma proti sobě působícím plošným svalům a pohybu hrudních končetin.
Kontrakce způsobí zmenšení objemu plic k vytlačení vzduchu při výdechu.

  • Žížaly dýchají celým povrchem těla, funkci dýchání plní hustě prokrvená jednovrstevná pokožka.




Slon pralesní

20. února 2015 v 5:59 | Niky |  Zvířata info

Slon pralesní

  • Je malý druh slona žijícího v tropickém pralese západní Afriky.
  • Dříve byl považován za poddruh slona afrického jako slon africký pralesní, ale analýza DNA, provedená původně ke sledování slonoviny z nelegálního lovu, ukázala, že se jedná o samostatný druh.
  • Slon pralesní je menší než slon africký.
Má tmavší kůži, delší dolní čelist, zaoblenější uši a chobot více osrstěný.
Na hrudních končetinách je pět nehtů, na pánevních čtyři, stejně jako u slona indického.
Kly jsou žluté nebo nahnědlé, rovnoběžné a směřují dolů.
Slonovina těchto slonů je tvrdá a má narůžovělý odstín.
  • Tyto tvarové adaptace umožňují slonovi pralesnímu dobře se pohybovat v husté vegetaci.
  • Podle současných výzkumů se slon africký a slon pralesní začali vyvíjet odděleně už před 2,63 milióny let, dnes se spolu oba druhy nekříží.



Jak vznikl zvyk křížit prsty při lži?

18. února 2015 v 5:45 | Niky |  Co vás zajímá ....?

Jak vznikl zvyk křížit prsty při lži?

Většina historiků si myslí, že tento zvyk byl původně tajným gestem, jímž se poznávali křesťané v době počátků křesťanství v Římské říši, kdy byli pronásledováni.

Významem tohoto gesta dnes je prý něco jako pokřižování, aby nám byla odpuštěna lež, jíž se zrovna dopouštíme.






Čepcol hřebenatý

16. února 2015 v 5:26 | Niky |  Zvířata info

Čepcol hřebenatý


  • Je druh tuleňů.
  • Vyskytuje se v oblastech Labradoru a Newfoundlandu, v severním Atlantiku a v Arktidě.
  • Může se ponořit na celou hodinu do hloubky větší než jeden kilometr.
  • Samci dorůstají velikosti až 274 cm a hmotnosti 408 kg, samice jsou menší, dlouhé 213 cm a vážící až 303 kg.
  • Samice kojí pouhé 4 dny, obsah tuku v jejím mléce je 60 %, pro srovnání lidské mateřské mléko má 3,8 %. Pohlavní dospělosti dosahuje mládě mezi 4.-6. rokem, dožívají se 20 let.
  • Samci mají pod krkem nafukovací vak, který může být větší fotbalový míč.
  • Živí se rybami, chobotnicemi a mlži.


Proč zíváme?

15. února 2015 v 7:35 | Niky |  Co vás zajímá ....?

Proč zíváme?

Kolikrát za den zívnete?
A víte, proč se zívání nedokážete ubránit?
Vědci se tímto jevem zabývají již dlouho a nyní přišli s překvapivým poznatkem.
Zívání nemusí být jen projevem únavy, nudy či nedostatku vzduchu, ale s největší pravděpodobností zívání ochlazuje přehřátý mozek.
I když je důvod zívání stále víceméně zahalen tajemstvím, nová studie amerických vědců z Princetonské univerzity konstatuje, že by zívání mohlo být přirozeným způsobem regulace teploty mozku.
Odborníci se ve své studii zaměřili na sledování četnosti zívání u dobrovolníků v závislosti na ročním období.
Vědci přitom využili známého faktu, že zívání je nakažlivé a ukazovali účastníkům studie fotografie zívajících lidí.
Vědecký tým provedl experiment během léta a zimy v Arizoně, kdy náhodně vybrali 160 dobrovolníků, kteří se venku procházeli.
Vybraní účastníci studie rovněž výzkumnému týmu poskytli informace o tom, kolik hodin předchozí noc spali a jak dlouho už jsou venku.
Odborníci mezitím sledovali okolní teplotu a vlhkost vzduchu.

Po rozkliknutí můžeš číst deailněji :D

Běluha severní

14. února 2015 v 7:48 | Niky |  Zvířata info

Běluha severní



Je ozubený kytovec z čeledi narvalovitých typický svou bílou barvou.
Pro běluhy severní je charakteristické jejich bílé zbarvení, podle kterého byly pojmenovány.
Mláďata jsou světle šedá a bílou barvu získají po dosažení pohlavní zralosti ve čtyřech letech.
Vyskytují se ve studených mořích Arktidy a na jih pronikají až k ústí řeky Quebec, pronikají rovněž do sibiřských řek.
V minulosti se vyskytovaly i v Baltském moři.
Běluhy jsou masožravci, kteří jako svou potravu sbírají mořské živočichy žijící u dna, převážně ryby, ale občas snědí i korýše a chobotnice.
Žijí v malých skupinách, nejčastěji to bývají stádečka složená ze samice a několika mláďat různého věku.
Samci žijí zvlášť a k samici se připojují jen v době rozmnožování.
Běluhy se v kalných vodách a za dlouhých severských nocí orientují podobně jako netopýři echolokací ultrazvukovými vlnami.
Běluhy slyší ultrazvuk do 200 kHz, zatímco člověk pouze do 20 kHz.
Jako akustické zrcadlo slouží běluhám zvláštní útvar na hlavě, tzv. meloun.










Doufám, že se článek líbil! Dodatek:

♥ Přeji všem Krásného VALENTÝNA! ♥

♪♫ Vaše Niky ♫♪


Proč nám kručí v břiše?

13. února 2015 v 6:06 | Niky |  Co vás zajímá ....?

Proč nám kručí v břiše?


Lidské tělo je úžasný stroj a čas od času musí dát najevo, že pracuje tvrdě a neúnavně, aby nás udrželo na živu.
A kručení v břiše je přesně jedním z takovýchto projevů.
Hlasitě, tlumeně a někdy i bez zjevného důvodu.
Naše kručící břicho má najednou spoustu toho co říci.
Jak a proč tyto zvuky vznikají?
Kručení v břiše může být často příčinou mnoha trapných momentů.
Vypadá to snad, jako by nám v břiše začalo kručet vždy v tu nejméně vhodnou chvíli.
Sedíme a debatujeme se společníky v útulném malém pokojíku a zrovna do chvíle ticha začne náš zažívací systém vyluzovat ty podivné zvuky, které nám rozhodně na vážnosti nepřidají.
Náš žaludek si rozhodně neláme hlavu s vhodným načasováním, na druhou stranu bychom mu tendence k sabotážím přisuzovali zcela neprávem.
Je ale naprosto logické vysvětlení, proč náš žaludek čas od času potřebuje být slyšen. :D

Po rozkliknutí to můžete číst detailněji :D

Návštěvnost

12. února 2015 v 16:16 | Niky

Ahoj lidičky,

Nevím kdy, ale zřejmě během tohoto týdne jsem překonala návštěvnost 2000!!!!

Moc vám děkuji a děkuji že se vracíte na můj blog a doufám že se vám stále bude líbit!

Děkuji vám!

Návštěvnost za minulý týden (2.02. 2015 - 8.02. 2015) je:

Pondělí38
Úterý36
Středa40
Čtvrtek34
Pátek61
Sobota45
Neděle48
Celkem

302

Znovu moc děkuji!


"Měl jsem tě zabít!" část 3

11. února 2015 v 5:26 | Niky |  Moje literární tvorba
Dnes je tu pokračování povídky a poslední díl.
V minulém dílu mohla jít Sofie už konečně domů, našla za oknem kytici, kterou vyhodila oknem, poté se pro ni vrátila a šla otrhávat květy do říčky a tam potkala Jeremyho, svého chlapce ze snu, poslední co se stalo že se políbili a objevil se velký blesk byli fuč, no uvidíme co se stane dnes :D
Budu ráda když mi v komentářích řeknete co si o tom myslíte :)


"Měl jsem tě zabít!" část 3

Pak jsem se probudila na loži propletené růžemi, vedle mě spí Jeremy. Vstanu z postele, rozhlédnu se po pokoji, jediné co tu je divné dýka na stole, ale vedle toho je jablko, tak tomu nevěnuji pozornost, pak jdu k Jeremymu a dám mu něžný polibek na rty, probudí se a řekne: "Můj sen je skutečný, má víla mě ochraňuje!" řekne a roztomile se zazubí. Vstane a podívá se z okna a řekne: "To je špatné!" "Co je špatné?" řeknu nechápavě. "Musím ti říct pravdu." "Co povídáš za pravdu?!" řeknu zděšeně. "To co jsem ti řekl byla částeční pravda. Víš proč se nám o nás zdálo, proč to byli noční můry?" řekne rozrušeně. "Pravda je že ty jsi velice nadaná čarodějce a já tě měl zabít a tvá matka to nechtěla, tak tě ukryla ve světě lidí. Ten znak je jen abych tě našel a zabil, měl jsem tě zabít už v nemocnici, pak tady, ale já to nedokázal, já jsem se zamiloval, do tvých nekonečných očí. Proč mám tebe zabíjet? Proč já? Proč člověka kterého miluji?!" řekne nešťastně div že nezačne plakat. Chytnu ho něžně za bradu a povím mu: "To nevadí já tě miluji sice nevím co mezi všemi národy je, ale i kdyby bylo sto jiných chlapců nikoho nebudu milovat více!" Podívá se mi do očí a políbí mě. Po chvíli mě chytne za ruku a řekne: "Pojď se mnou já tě zachráním!"
Bez váhání ho taky chytnu a utíkáme točeným schodištěm dolů, ale dole u brány stojí krásná paní a jak nás uvidí zakřičí: "Jeremy pojď sem!" "Mami! Nikdy nenechám zemřít člověka, kterého miluji, otec nás miloval a proto zemřel, ale já teď miluji ji takže kvůli ní klidně zemřu také!" zakřičí zpátky na matku. "Nepokoušej se to udělat Jeremy, toto je něco jiného!" okřikne ho matka a stráže jen nechápavě hledí. Chytnu Jeremyho za tričko a řeknu mu: "Pokud chtějí mou smrt tak ať si ji vezmou, protože pokud kvůli mě zemřeš tak já zemřu také!" Chytne mou tvář a láskyplně poví: "Já vím, ale nikdy nezabiju nikoho koho miluji, hlavně né tak krásnou dívku, dívku mích snů!" Znovu mě vášnivě políbí. Královna zakřičí: "Zabte tu čarodějnici za všech okolností!" Jeremy mě chytne a běžíme do stájí. Vyhodí mě na koně a vyleze za mnou. Zavelí: "Kime běž!" Kůň se rozběhl a stráže za námi, jedeme přes les a stráže stále za námi. Uprostřed houští rychle sesedneme a běžíme jinudy.
Stále běžíme, ale začíná se stmívat, když tu kolem nás začnou obkličovat vojáci. Jediná volná cesta je vodopád před námi, chytnu Jeremyho pevně za ruku a řeknu: "Miluji tě, navždy tě budu milovat, ale pokud zemřeš já nebudu štastná. Promiň a moc ti děkuji že jsi mi otevřel mé slepé oči!" Dám mu poslední polibek a rozběhnu se vstříc vodopádu. "Stůj!" zakřičí Jeremy, dohoní mě, chytne mě za ruku a poví: "Já tě taky miluji, ale nechci tady zůstat sám a bez dívky snů. Bez tebe nemá můj život cenu, když zemřeš tak jako bych já byl mrtví!" Chytli jsme se za ruce a stoupli si do vody, stráže se rychle přibližovali. Chytli jsme se za ruce co nejpevněji, naposled políbili. Rozběhli jsme se, na kraji se odrazili a spolu padali dolů a dolů a dolů.
Naše poslední slova zněla:"Miluji tě můj sne!" Poté se ozval velký blesk a tím byla naše smrt zpečetěna.

V obrázkovém podání, 3 část:



















"Měl jsem tě zabít!" část 2

10. února 2015 v 6:03 | Niky |  Moje literární tvorba
Dnes je tu pokračování povídky, v minulém dílu jela Sofie na výlet a skončila v nemocnici s otřesem mozku, večer za ní přišel on a nechal jí tam valenýmku a kytici, kterou později vyhodila.

"Měl jsem tě zabít!" část 2


Odpoledne ještě přijde mamka a taťka, pár spolužáků a učitel. Přichází večer a s ním nekonečné noční můry.
Další odpoledne mě už konečně pustí z nemocnice, mamka nás pozve s Angie na zmrzlinu a pak jdeme domů. Doma za oknem na mě kouká kytice, rychle se k oknu rozběhnu a u kytice je psaní:Miluji tě!Když si to přečtu chytnu květinu a vyhodím ji oknem, pochvíli začnu mít špatné svědomí rozběhnu se po schodech. Pod oknem je květina, pevně ji chytnu a jdu s ní k nedaleké říčce.
Sednu si na molo a začnu otrhávat květy a házet to do řeky. Říkám, ani nevím proč: "Má mě rád? Nemá mě rád?" Po chvíli někdo přistoupí a zeptá se: "To se ptáš mě?" Otočím se a tam chlapec, měl normální oči, ale určitě to byl on. Vstanu a chci utíkat, ale zatočí se mi hlava a spadnu zpátky na zadek. "Kdo jsi a proč mě v jenom kuse sleduješ!?" zeptám se ho rozzuřeně. "Já? Jsem Jeremy a jsem no jak bych to nazval, podobný jako ty a sleduji tě proto že tě potřebujeme a miluji tě!" odpoví. "Když jsi to co já tak jsi člověk, ale vrtá mi hlavou proč jsi měl dračí oči a kdo mě potřebuje?" řeknu naléhavě. "To si ze mě děláš srandu?!" řekne s ironickým smíchem. "Co je tak směšného?" řeknu, já to neříkám já rovnou křičím."Ty jsi jediná dcera královny Kaily a vládkyně země Dragons. Vládne lidu který by se dalo říct že jsou kříženci draků a lidí. A tebe osud vyvolil, že máš zachránit náš lid, rod před nadvládou čarodějnic, ty jsi ze všech nejsilnější už při narození jsi dostala dar všech 5. živlů a ...." nenechám ho domluvit . "Co to meleš, má matka je tady a není žádná vládkyně, já jsem normální člověk!" "Pár dní po porodu tě ukradli čarodějnice, tvá matka je čarodějnice, která tě unesla a potlačuje tvou moc, když půjdeš se mnou ukážu ti tvůj domov a pomůžu ti!" řekne naléhavě. "A dodá: "Ale tvé znamení neskryla, když jsi byla na kopci Dragon tak ten drak tě označil a pak jsem tě byl v nemocnici zkontrolovat jestli jsi to ty a když jsem zjistil že jsi dívka z mích snů, ta dívka která mi dává naději tak jsem se zamiloval tak jak do každého snu v kterém tě vidím!" A pak mě políbil, neodtáhla jsem se, protože to co řekl byla pravda, já jsem se ho bála, protože byl živý a já ho doopravdy milovala, tak jako sny v kterých jsem ho viděla! Polibek byl nekonečně krásný. Odtrhne nás až křik mé matky. Jediné co jsi pamatuji je blesk.

--
Zítra se můžete těšit na poslední 3 část přÍběhu.
Na co se můžetetěšit? -
Zjistíte proč se to jmenuje: "Měl jsem tě zabít"
Můžete se těšit na opravdovou pravdu, útěk, nekonečnou lásku a ........
A to neprozradím protože je to konec :D







"Měl jsem tě zabít!"

9. února 2015 v 5:45 | Niky |  Moje literární tvorba
Dnes jsem si připravila povídku, je to moje tvorba a snad se bude líbit:

"Měl jsem tě zabít!" část 1


Můj příběh začal být už zajímaví v mích 6-ti letech kdy se mi začalo zdát o dracích, dračích očích, hlavně o chlapci s dračími očima, někdyvs obyčejnými modrýma očima a s hnědými vlasy a na rameni měl tetování draka, od prvního snu jsem si ho zamilovala a těšila se na to, nevadilo mi že to je noční můra hlavně když tam byl on. Ale nejhorší bylo když tam nebyl a křičeli mé jméno:" Sofie, Sofie!" stále dokola, jako by vás trestali, ale já nevěděla co. Snažila jsem se na to nemyslet, šlo to vždy mi stačilo se podívat na nějaký pozitivní seriál, nebo si pustit písničku. To mě dost naladilo, pak jsem si našla super kámošky s kterými jsem chodila do kina, na nákupy atd. Myslela jsem si že to přešlo a že už se mi bude zdát jen o něm, ale bylo to chyba.
Začalo to když mi bylo čerstvých patnáct a jeli jsme ze školou na výlet, vždy jsme jezdili jen po naší zemi, ale tento výlet byl můj první do zahraničí, do malé země Drámlie, tam jsme jeli do nejstaršího městečka Wolnstoun. Jeli jsme tam na tři dny, myslela jsem si že to bude nejlepší výlet a zážitek v mém životě, ale byla to velká chyba si to myslet! Když jsme ráno přijeli ubytovali jsme se na hotelu, byl na rozpadnutí, ale co se dá dělat. Odpoledne jsme si měli udělat vycházku na kopec jménem Dragon, ten název mě zděsil a snažila jsem říct učiteli že mi je špatně, ale on řekl že musím jít, že by mě neměl mít kdo pod dohledem. Jak jsme byli v půlce cesty se mi udělalo opravdu špatně, holky mi pomohli vyškrábat se na kopec. Na kopci byla velká socha draka, byl to památník. Když jsem se mu podívala do očí, tak jsem omdlela. Poslední co si pamatuji jsou černé šmouhy mích spolužáků.
Když jsem se probudila, ležela jsem v nemocnici. Vedle mě seděla Angie, moje nejlepší kámoška, která mě držela za ruku a hned vedle ní moje mamka. Když uviděla, že jsem vzhůru tak řekla: "Sofií? Vnímáš mě?!." Chtěla jsem ji odpovědět, ale nevydala jsem ani hlasu a zas omdlela. Znovu jsem se probudila a už byla noc, všimla jsem si že jsem na přístrojích a mám obvázanou hlavu. Už jsem tu byla sama, náhle v temném koutě uvidím dračí oči, poté celou siluetu zřejmě chlapce. Přistupuje ke mně já chci začít křičet ale nejde to! Už po třetí jsem omdlela. Snad už naposled. Probudím ráno a tu u mě stojí sestřičky a něco si šeptají. Poprvé ze sebe vyhrknu: "Co se stalo!" "Mělas otřes mozku a byla jsi pět dní v bezvědomí, řekni mi děvče jak se jmenuješ?" poví pán, který vyšel ze dveří. " Sofie Paulingová, ale proč se mě ptáte?!" "Chci jen vědět jestli už jsi v pořádku, otřes mozku není legrace, přes noc si tu ještě zůstaneš na pozorování a zítra už můžeš jít domů když vše bude v pořádku." Dopoví a jedna sestřička se otočí a povídá: "Jeden chlapec ti tu nechal valentýnku a kytici, matka ti tu taky nosí kytky tak můžu ti dát tady tu od něj?" Koukám na tu paní jak na zjevení a pochvíli odpovím: " A od koho je?" "Neřekl mi jméno, že to je tajemství. Ale měl krásné hnědé vlasy a modré oči, černé rifle a tričko. Na rameni měl stejný znak draka jako ty." Usmála se a odešla. Já jsem se zděsila a řekla jsem si v duši: " Jaký znak a jak se sem dostal kluk který odpovídá tomu klukovy ze snů? Něco tu je špatně!" Po pěti minutách přijde sestřička s kyticí růží a s valentýnkou kterou mi předá a odešla. Ve valentýnce stojí: "Sofii vidím tě v mích snech vím že i ty mě, jsme stejní musíme se setkat. Sofii já tě miluji, nikdy na to nezapomeň!" "Nééééééé!" zakřičím a hodím to do koše.

--
Pokračování zítra, měla jsem tu celý článek, ale bylo to moc dlouhé, tak jsem vám to zkrátila :)

Na co se můžete ještě těšit? -
Na setkání s chlapcem a zjitění jeho jména, zjištění pravdy a na lásku hlavně :)



Chlapec:

tetování:

Fenek

8. února 2015 v 6:26 | Niky |  Zvířata info

Fenek

Je nejmenší liška na světě, malá pouštní šelma, která má vzhledem k velikosti těla největší uši ze všech psovitých.
Je menší než kočka domácí.
Nápadné jsou obrovské ušní boltce, které mohou být dlouhé až 15 cm.
Společně s velkou bubínkovou výdutí zodpovídají za velmi jemný sluch, ušní boltce také slouží jako tepelný výměník a pomáhají tak fenkovi ochladit se.
Tlapky jsou chráněné hustou srstí před rozpáleným pískem.
Fenek je považován za jediný druh lišky, který se dá chovat v domácnosti jako "domácí zvíře".
V zemích na západ od Česka se občas chová jako exotický mazlíček.
Mohou žít volně v bytě, zvyknou si na člověka a údajně se naučí i na kočičí záchod.
PS: Pokud se vám fenek líbí tak pro něj můžete hlasovat jako fotku měsíce Března!



Barva

7. února 2015 v 23:28 | Niky
Ahojky,
Psali jste mi do komentů, že mám změnit zelenou barvu.
Tak jsem ji změnila může být tato barva nebo jí mám ještě změnit(popřípadě jakou).
Píšu to sem, protože vy jste návštěvníci blogu a potřebuji vědět jestli se vám to líbí :D
Děkuji předem za komenty a za pochopení :)

--
Vaše Niky Líbající

Změna pár věcí

7. února 2015 v 18:59 | Niky
Ahojky,
Jak jste si všimli upravila jsem pozadí atd.
Líbí se vám změna, nebo ne?
Napište do komentářů, mám neco změnit, nebo to tak nechat?
Děkuji za pochopení :D
--
Vaše Niky